Markétu Pilnou a jejího syna Marka jsme v našem dokuseriálu už jednou natáčeli, a to před dvěma lety. Tehdy devatenáctiletý mladík s autismem a mentálním hendikepem končil speciální základní školu a jeho matka se děsila, co bude dál, protože ve svém regionu neviděla vhodnou sociální službu, která by jí s náročnou péčí o syna pomohla. Hrozilo, že Marek zůstane trvale doma a ona se bude muset vzdát zaměstnání i veškerého volného času.

Paní Pilné se nakonec podařilo podporu najít, ačkoli zdaleka ne v tak ideální podobě, jak si představovala. Nepodařilo se jí sehnat odlehčovací službu či stacionář, s nimiž by mohla péči sdílet, ale pouze umístění v pobytové sociální službě určené k trvalému životu svých klientů. Vzhledem k Markově křehkému psychickému stavu a silné vazbě na matku paní Pilná nechtěla svého syna nechávat v zařízení nepřetržitě a domluvila se s vedením, že část týdne obstará péči doma, aby byl její syn v co nejlepší duševní pohodě.

Protože český sociální systém neumí na potřeby svých klientů pružně reagovat, musela se ovšem matka vzdát veškerých dávek, které její syn pobírá. Ve volném čase, kdy je Marek v pobytovém zařízení, pak mohla pracovat.

S nástupem pandemie se její situace zdramatizovala a odhalila vážná rizika celého systému. Vedení domova pro lidi s postižením jí nabídlo, ať zde buď nechá syna trvale, dokud riziko infekce neustoupí, anebo si jej naopak vezme k sobě bez možnosti ulehčení. V zájmu Markovy pohody zvolila druhou možnost. Doslova přes noc se tak ale ocitla bez práce, bez sociálních dávek i bez možnosti získat jakoukoli pomoc od státu. Spí tři hodiny denně, o Marka pečuje nepřetržitě a nemůže si dojít ani normálně nakoupit. Žije z úspor, které rychle docházejí. „Stát na nás úplně zapomněl,“ říká matka postiženého mladého muže, jejíž situace ukazuje dramatické důsledky špatné a málo flexibilní podpory lidí s postižením v Česku.

SBÍRKA UKONČENA I tento díl byl spojujen s finanční sbírkou. Děkujeme všem, kteří podpořili Markétu a marka Pilných skrze účet Nadačního fondu AutTalk. 💙 Děkujeme!

Děkujeme také všem, kteří jste jejich příběh vyslechli, sdíleli.

A poděkování posílá také Markéta Pilná:

“Ráda bych touto cestou upřímně poděkovala spolku Naděje pro děti úplňku, z. s., díky kterému teď mohu poděkovat i na dalších místech.

Aktuální situace odhalila vážné nedostatky v sociálním systému a dlouhodobá snaha o jeho změnu je něco, po čem volám nejen já, ale také další rodiče, kteří jsou v podobné situaci. Iniciativa a úsilí lidí z tohoto spolku, kteří sedí na správných místech a aktivně jednají, jsou pro mě za posledních několik let nadějí, že se blýská na lepší časy.

Uvědomuji si, že změna systému je během na dlouhou trať, proto oceňuji, že se Děti úplňku této problematice věnují a snaží se, aby stát začal pružně reagovat na individuální potřeby, které tu jsou.

Koronavirová krize přinesla řadu problémů, na druhou stranu ukázala solidaritu a laskavost lidí, které si nesmírně vážím, spojila lidi, aby pomáhali tam, kde je potřeba. Přála bych si, aby tato lidská stránka v naší společnosti zůstala i nadále, jakmile pandemie pomine.

S vekou úctou a respektem děkuji všem dárcům, kteří mě a mého syna neváhali v této nelehké a nejisté době finančně podpořit.

Mé poděkování patří paní Heleně Polanské – předsedkyni bytové a sociální komise v Heřmanově Městci, která se mi ozvala a projevila zájem pomoci. Moc děkuji poslanci Marku Výbornému, který neváhal a iniciativně se začal o můj příběh zajímat, hledat cesty a řešení. Díky jeho snaze se začínají ledy hýbat v místě mého bydliště, za což jsem velice ráda a velmi si jeho podpory vážím.

Budu vděčná za každý správný krok, který povede ke změně sociálního systému v České republice a bude ku prospěchu lidem, kteří zde žijí. Poslední dny jsou pro mě nadějí na lepší zítřky.

S láskou, Markéta – maminka Marka”