Petr je předseda spolku, novinář a otec patnáctileté dívky trpící poruchou autistického spektra. Ve spolku se stará hlavně o osvětu a advokacii. Snaží se prosazovat změnu fungování a financování sociálních služeb ve vztahu ke klientům s autismem a dalším zdravotním postižením spojeným s vysokými nároky na péči.

Petra je místopředsedkyně spolku vedoucí pilotního projektu Homesharing, profesí psychoterapeutka a také matka patnáctileté dívky s poruchou autistického spektra. Byla původní iniciátorkou vzniku filmu Děti úplňku. Zajímá ji hlavně téma kvality sociálních služeb a terapie lidí s PAS. Je odborným garantem homesharingu.

Dlouhodobě se pohybuje ve světě neziskového sektoru, kde se zabývá především personalistikou dobrovolníků a jejich vzděláváním. S Dětmi úplňku se dala dohromady na jaře 2017, shodou okolností a náhod po návratu z mateřské dovolené. Od podzimu se stará o spolek po organizační a administrativní stránce na pozici výkonné ředitelky.

Michal vystudoval mezinárodní obchod a firemní finance, pracuje ve společnosti REPORTING.CZ. V minulosti několik let působil v neziskovém sektoru, mj. v roli fundraisera. Vedle vedení společnosti se věnuje rodině, sportu a muzice. Společně s manželkou vychovává 5 kluků, jedním z nichž je Míša s autismem. Do činnosti spolku se zapojil po odvysílání celovečerního filmu. Společně s ostatními se aktivně snaží podle svých možností o zlepšení situace osob s PAS a jejich rodin.

Vystudovala divadelní produkci na DAMU. Od širokého záběru, který nabízí výkonná produkce, se začala specializovat na české a mezinárodní grantové žádosti a finanční řízení projektů. Pro Děti úplňku pracuje jako fundraiserka.

Od jara 2022 posílila fundraisingový tým Dětí úplňku. Vystudovala Mediální a komunikační studia na FSV UK, kde také dokončuje studia Veřejné a sociální politiky. Profesně se pohybuje v kultuře, PR a médiích, založila Bardzo fajný festival polské kultury. K Dětem úplňku ji přivedla potřeba zúročit své zkušenosti ve smysluplném projektu.

Rodiny dětí s autismem jsou potřebné pro svou izolovanost a vyřazenost ze společnosti. Proto vidím smysl v provázení rodin a hledaní různých forem podpory. Homesharing je jednou z nich. Ukazuje nám, že vztahy potřebujeme všichni, stejně tak děti s autismem. Když hledáme, připravujeme a provázíme lidi z komunity, kteří nabízí svůj čas a přirozený kamarádský vztah dítěti s PAS, vidím obohacení na obou stranách.

Nela má za sebou několikaletou praxi jako sociální pracovnice na úřadě, kde si celkem oblíbila administrativu. Po rodičovské dovolené ovšem přišla chuť změnit jak cílovou skupinu, tak i zkusit si práci v nezisku. To vše se krásně potkalo v její roli koordinátorky homesharingu. Tento projekt vnímá jako velmi potřebný, spojující zajímavé lidi napříč společností a je pro ni radost být toho součástí.

S autistickými dětmi jsem se setkal již po revoluci v roce 1989, kdy začala vznikat první malá zařízeni pro tyto děti preferující individuální přístup a respektující pozici rodičů. Bylo to nadšené a hodně intuitivní období. S tématem autismu jsem se poté v životě potkal ještě několikrát. Vždy mě to nějakým způsobem obohatilo. Dítě s autismem vás naučí pokoře i podívat se hlouběji sám do sebe. Dnes se oklikou vracím tam, kde jsem kdysi začal a chci s příjemnými lidmi spoluvytvářet užitečný projekt.

“Ráda se potkávám s různými lidmi a s celými rodinami a je mi ctí je provázet a mít možnost s nimi sdílet jejich radosti a starosti. Sociální práce se mi stala profesí i životním stylem a jsem vděčná za příležitosti se v oboru neustále vzdělávat. Můj dík patří rodinám, které provázím, protože ty jsou mými největšími učiteli.”

Už léta střídá práci v knihovnictví s prací v sociální oblasti. Obvykle pracuje na pozici metodika – tedy člověka, který vymýšlí a následně popisuje, jak něco udělat co nejlépe s tím, co je k dispozici. V projektu Homesharing má na starosti přípravu metodik – návodů, které by měly pomoci rozjet Homesharing v dalších organizacích pomáhajících pečujícím po celé České republice.

Vystudovala veřejnou a sociální politiku na FSV UK. Má zkušenost ze státního i neziskového sektoru. Dlouhodobě se věnovala tématu sociálního bydlení. Má ráda, když se práce snoubí s vyšším smyslem, což rozhodně platí, dle jejích slov, pro Dětí úplňku.

Po letech marketingu v IT a lektorování se Lenka od roku 2010 věnuje vnější komunikaci v neziskovém sektoru. Od září 2019 je v Dětech úplňku součástí komunikačního týmu.

Po studiích Fotografie na FAMU se své práci stále točí kolem fotografie a grafiky, s přesahem do oblasti webdesignu. Nyní je ráda, že může nejen nahlédnout do oblasti PR a komunikace, která jí byla svým způsobem vždy blízká, ale také využít (a rozšiřovat) své zkušenosti v projektech, které dávají smysl tím, že pomáhají lidem s autismem a jejich rodinám.

Překladatelka, redaktorka, korektorka, ale hlavně máma. Má syna Matěje, který má vzácnou poruchu MECP2 duplikace, a taky další zdravé děti. Dětem úplňku pomáhá s překlady, titulky a jazykovou redakcí.

“Po letech práce v obchodních firmách mi práce v Dětech úplňku přinesla do života konečně smysl. S autismem se potýkám již více než 10 let, spolu s mým úžasně pozitivně naladěným synem, což se od něj snažím naučit. V Dětech úplňku koordinuji nový projekt PBS (podpory pozitivního chování), který respektuje člověka takového, jaký je a který se snad podaří zavést do různých zařízení napříč celou Českou republikou. Věřím tak do budoucna ve zkvalitnění života lidí s postižením.”

Markéta je po zhlédnutí dokumentu Děti úplňku naše velká fanynka, a proto když se po její mateřské dovolené naskytla příležitost podpořit tým lidí ve spolku, s radostí ji využila.