Ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví vyšel nový Metodický pokyn – Použití omezovacích prostředků a péče o pacienta v omezení, který začne platit od začátku příštího roku. Přináší zpřesnění pravidel pro využívání a prevenci omezovacích prostředků, jako jsou kurty, úchopy nebo psychiatrická medikace, ve zdravotnických zařízeních. Je to poprvé v historii, co se nepřijatelnost využití tohoto omezení objevuje v českém oficiálním dokumentu vydaným ministerstvem.
Omezování jen ve výjimečných případech
Lidé s autismem a intelektovým znevýhodněním, zejména pokud mají náročné chování, jsou vystaveni zvýšenému riziku použití omezovacích prostředků. Ty by přitom měly být využívány pouze ve výjimečných situacích, kdy je ohrožen život či zdraví dotyčného člověka nebo jeho okolí. Vždy musí probíhat eticky, bezpečně a s respektem k pacientovi. Pokud se tak neděje, hrozí závažné psychické i fyzické následky – a v krajním případě i úmrtí, jak ukázal tragický případ Doroty Šandorové.
Konec rizikového zalehnutí na zemi
Proto jsme rádi, že se nám do nového metodického pokynu podařilo prosadit zásadní změnu: nepřijatelnost pokládání člověka na zem na břicho hlavou dolů a jeho zalehnutí personálem. Tento způsob omezování je vysoce rizikový, a přesto v praxi stále využívaný. Nový metodický pokyn jasně stanovuje, že pokud už musí být pacient položen na zem, pak pouze zády dolů a obličejem vzhůru, bez jakéhokoliv tlaku na hrudník, krk nebo břicho – pokyn vycházející z pokynů britského Národního institutu pro zdraví a péči (NICE):
“Personál se, pokud možno, vyhne tomu, aby pacienta pokládal na zem. Pokud to ale bude nutné, personál položí pacienta na zem zády dolů a obličejem vzhůru. Personál se vyvaruje toho, aby položil pacienta hlavou dolů. Pokud k tomu ale bez předchozího záměru i tak dojde, a to v kontextu velmi náročné situace, personál musí ihned uvolnit držení nebo okamžitě změnit pozici pacienta. Pacient musí strávit v rizikové pozici co nejkratší možnou dobu. Personál nesmí pomocí úchopu omezovat dýchací schopnosti pacienta, nesmí tlačit na hrudní koš, krk nebo břicho ani pacientovi zacpávat pusu či nos. Stejně tak personál neomezuje pacienta v komunikaci, nezakrývá pacientovi oči, ústa a neprovádí další opatření, která by omezovala pacientovo smyslové vnímání.”
Zvláštní ochrana zranitelných skupin
Pokyn nově zohledňuje zvýšenou zranitelnost dětí, seniorů či lidí s mentálním znevýhodněním. U těchto skupin má být použití omezovacích prostředků naprostou výjimkou. Pokud už k němu dojde, doporučuje se preferovat manuální úchop před mechanickými prostředky, jako jsou kurty nebo pásy.
“Zvláštní pozornost je nutno věnovat zranitelným skupinám pacientů, jako jsou např. děti, senioři, mentálně znevýhodnění apod., u kterých musí být v souvislosti s použitím omezovacích prostředků postupováno zvlášť obezřetně. Principiálně by tito pacienti neměli být omezení podrobováni – poskytovatel je povinen přijmout veškerá individuální opatření, která minimalizují nutnost použití omezovacích prostředků. V krajním případě, kdy je použití omezovacího prostředku nevyhnutelné, by mělo být upřednostněno manuální omezení (úchop) před mechanickým omezením (ochranné pásy, kurty).”
Bezpečí i pro personál
Myslíme i na bezpečí a zdraví zdravotnického personálu. Do pokynů se podařilo prosadit, že každý člen zasahujícího týmu možnost v průběhu omezení odstoupit, pokud by jeho další přítomnost vedla k eskalaci napětí. Tento krok nesmí být důvodem k sankci, ale naopak podnětem k hledání podpory pro daného pracovníka.
“Během indikované aplikace omezovacího prostředku je nutné zohledňovat i zátěž personálu. Není-li to ohrožující pro kohokoliv z přítomných, pak by měl mít člen zasahujícího personálu možnost účast na aplikaci omezovacího prostředku přerušit v situaci, kdy se sám ocitá pod takovým tlakem, že by jeho další přítomnost vedla k eskalaci napětí a následného konfliktu. Takové přerušení účasti nesmí být důvodem k sankci, ale k hledání přiměřené podpory pro dotčeného pracovníka.”
Další kroky
Ne všechny naše připomínky, vycházející z dobré praxe a dokumentů z Velké Británie, se do textu dostaly. Věříme však, že jejich čas ještě přijde. Ministerstvo zdravotnictví totiž připravuje další metodické pokyny – k prevenci používání omezovacích prostředků, k následnému rozboru jejich použití a k centrální evidenci omezení v psychiatrických zařízeních. I na nich se chceme podílet.