Chtěli jsme vidět, jak sociální služby fungují jinde. A našli jsme systém, který předčil naše očekávání.

O Nizozemí se říká, že dokáže dobře podporovat i klienty s nejtěžšími druhy postižením. Vypravili jsme se o tom přesvědčit na vlastní oči. Navštívili jsme několik sociálních služeb, mluvili s jejich manažery, klienty a pečovateli. Vůbec nejzajímavější pak byla společná návštěva a povídání s rodinou Menonových.

Sunita Menon, kterou vidíte na snímku, je maminka dnes patnáctiletého Ajaye. Chlapec má tak těžkou a náročnou formu autismu, že rodina přestala péči zvládat v domácím prostředí, už když mu bylo devět let. To je vždycky velice bolestné, protože rodiče nechtějí, aby děti žily mimo domov, dokud nejsou dospělé. Ale někdy je to zkrátka nejlepší řešení pro všechny. Tedy pokud má takovou podobu jako v Nizozemí.

Na Ajaye se tehdy před šesti lety přijela podívat komise, aby posoudila, jak nákladná péče o něj bude. V Holandsku totiž funguje to, co bychom rádi viděli i u nás – individuální přístup ke klientům s postižením. Existuje tu sedmistupňová škála a Ajay, který má autismus spojený se silnou hyperaktivitou, byl „oceněn“ na stupeň sedm, tedy nejvyšší míru podpory.

S tímto příslibem adekvátního financování pak rodina celkem snadno našla domov, kde mohou synovi nabídnout péči, jakou potřebuje. Má svůj pokoj ve společné domácnosti s dalšími dětmi, zajištěný denní program a potřebnou míru asistence. Strávili jsme v zařízení Ipse de Bruggen ve městě Noordorp se Sunitou, Ajayem a jeho pečovatelem Michelem celé dopoledne a bylo vidět, že spokojení jsou všichni. Brzy vám nabídneme video, kde se o tom přesvědčíte na vlastní oči.