Ústavní soud (ÚS) 14. února 2018 vynesl důležité rozhodnutí ve prospěch lidí s poruchou autistického spektra. Soudkyně Kateřina Šimáčková v něm vyhověla stížnosti Vratislava Davida, mladého muže s těžkou formou autismu, který byl v minulosti opakovaně odmítán sociálními službami. Podle soudkyně má každý člověk s postižením právo na nezávislý život a kraje mají být aktivní ve vytváření vhodných sociálních služeb. Nedostatek služeb pro lidi s PAS je chronickým problémem ve všech krajích.
Pětadvacetiletého Vratislava Davida s poruchami autistického spektra, který žije v Domově se zvláštním režimem v Libčicích, veřejnost může znát i z celovečerního dokumentu Děti úplňku v ČT. Potřebuje nepřetržitou péči. Vhodnou sociální službu mu ale Středočeský kraj opakovaně odepřel a jeho rodina se kvůli tomu rozhodl obrátit na soud. ÚS teď rozhodl v její prospěch a vrátil případ k projednání zpět Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).
“Rozhodnutí Ústavního soudu přináší naději, že dostupnost sociálních služeb pro lidi s autismem se konečně zlepší. Soud uznal, že každý člověk s postižením má právo na nezávislý život a je teď odpovědnost krajských úřadů takové právo pomoci naplňovat, což se doposud nedělo. Důležitá zpráva dnešního dne zní, že takového práva je možné se domáhat soudní cestou,” uvádí Petr Třešňák, předseda spolku Naděje pro Děti úplňku.
„Podle zákona o sociálních službách má každý právo na poskytování těchto služeb v nejméně omezujícím prostředí. Nejde o to, aby mu kraj zajistil péči v zařízení, které bude naprosto dokonalé a plně podle představ postiženého. Úřad mu ale měl zajistit jakékoli vhodné místo tak, aby se mu dostalo řádné péče. To se nestalo. Nemůžeme nechat tyto lidi na holičkách, zavřené někde v panelákovém bytě bez pomoci,“ uvedla soudkyně Kateřina Šimáčková.
V podobné situaci jako Vratislav David se ocitá mnoho dalších lidí s autismem a jejich rodin. Odmítání sociálními službami, které se nedokáží postarat o klienty s náročnější formou chování, patří k běžným zážitkům. Řada z nich není přijatá vůbec do žádné služby.
„Snažíme se, aby potřebné služby vznikaly, což je zejména zodpovědnost Ministerstva práce a sociálních věcí a krajů. Ústavní soud dnes otevřel další důležitou možnost, totiž, že jde o právo vymahatelné soudní cestou. Každá rodina, která zažije opakovaná odmítnutí službami a krajský úřad nechce její situaci řešit, bude vědět, že se její právo opírá o nález nejvyšší soudní instance České republiky,“ dodává Petr Třešňák.
Krajský soud původně vytkl úřadům, že neučinily konkrétní opatření k dostupnosti sociálních služeb, žalobu ale zamítl. NSS pak zrušil i výrok o nezákonnosti postupu s tím, že právo žadatelů na poskytnutí služby sociální péče ze zákona ani z mezinárodních smluv. Až ÚS dal Davidovi za pravdu a vrací případ k projednání NSS.
Spolek Naděje pro Děti úplňku vznikl v loňském roce jako iniciativa Petry a Petra Třešňákových po odvysílání stejnojmenného dokumentu v ČT a jeho posláním je snaha změnit systém fungování sociálních služeb v Česku.