V našem dokuseriálu ukazujeme příběhy lidí s autismem, kteří potřebují vyšší míru podpory od druhých, aby mohli žít kvalitní a také bezpečný život. Hrdina dnešního dílu je na tom podobně – důvody, proč musí být neustále někdo s ním, jsou ale tentokrát velmi nezvyklé.

Třicetiletý Honza se přepíjí vodou. Ačkoli mluví, nedokáže vysvětlit proč, jeho okolí se domnívá, že pije proto, aby zahnal pocity neklidu a úzkosti, které se s autismem často pojí. Jak rostl, jeho návyk začal být vysoce rizikový. Pokud ho nikdo nehlídá, dokáže Honza za den vypít i 25 litrů, což je dlouhodobě životu nebezpečné.

Jeho matka Jana Hrstková, která s Honzou žije v jedné domácnosti, už více než deset let tráví čas prakticky nepřetržitě se synem. Nemůže ho nechávat samotného, jinak si Honza okamžitě najde zdroj vody a vypije třeba dvacet hrnků za sebou, jak paní Hrstková nedávno zjistila, když se odhodlala syna tajně natočit.

Chronicky unavená a přetížená matka zkoušela synovi najít stacionář, kde by mohl část dne trávit. Všude ale narážela na problém, který je pro české sociální služby typický – nedostatek personálu. Pečovatelé nedokázali jejího syna uhlídat, ten tajně hledal vodovodní kohoutky a domů se vracel třeba o patnáct kilogramů těžší.

Loni mladý muž s autismem z přepíjení zdravotně zkolaboval a paní Hrstková se rozhodla situaci řešit. Chce se přestěhovat do většího a vhodnějšího bytu, kde technickými úpravami zamezí přístupu do kuchyně a koupelny, aby Honza nemohl bez jejího vědomí pít. Ráda by též jeden pokoj nechala volný a našla synovi asistenta, který by jí v náročné péči konečně občas střídal. S přestavbou jí můžete finančně pomoci i vy finančním příspěvkem.

SBÍRKA UKONČENA Tento díl dokuvidea byl spojen s finanční sbírkou. Děkujeme všem za podporu. 💙