Prosazování systémových opatření

Systémová opatření pro podporu osob s intelektovým znevýhodněním a chováním náročným na péči na období 2024–2030

Nedostupnost sociálních služeb, omezený přístup ke zdravotní péči, nedostatek kapacit vhodných vzdělávacích zařízení či nízká informovanost rodin o tom, co dělat v období životních změn a krizí.

S těmito a dalšími obtížemi se lidé s autismem, intelektovým znevýhodněním a náročným chováním a jejich rodiny každodenně potýkají. Kvůli systému, který není schopen flexibilně reagovat na specifické potřeby člověka, se ocitají tyto rodiny na okraji společnosti, opuštěné a bez potřebné podpory.

Předchozí vláda proto v červnu 2024 přijala zásadní dokument, na kterém jsme se jako Děti úplňku podílely. Pracovali na něm zástupci neziskového sektoru, představitelé Kanceláře ombudsmana, odborníci z praxe a zástupci odpovědných rezortů. Výsledkem je soubor Systémových opatření pro podporu osob s intelektovým znevýhodněním a chováním náročným na péči na období 2024–2030.

V srpnu 2025 schválila předchozí vláda  Akční plán k realizaci systémových opatření pro podporu lidí s intelektovým znevýhodněním a chováním náročným na péči na období 2025–2027 – prováděcí dokument, který krok po kroku říká, jak, kdy a kým se budou jednotlivá opatření naplňovat. Zahrnuje 4 hlavní cíle a 28 opatření, která se zaměřují na: Posílení důstojnosti, práv a kvality života lidí s postižením a jejich rodin. Lepší provázání sociálních služeb, zdravotní péče a vzdělávání. Prevenci zanedbávání a zneužívání.

Na jeho naplňování průběžně pracují meziresortní pracovní skupiny.

Mimo jiné v dubnu 2026 proběhla jednání odpovědných ministerstev (MPSV, MŠMT, MZd) v oblastech 1: vzdělávání, 2. včasná diagnostika a vhodná podpora. Aktuálně se připravuje: Mapování zkušeností rodin s diagnostikou a ranou péčí. Vznik sítě specialistů, kam budou moci pediatři děti odesílat. Větší kontrolu toho, zda a jak jsou omezované děti se speciálními  potřebami ve vzdělávání. Nové vzdělávání pro pedagogy, jak pracovat s dětmi s intelektovým postižením a náročným chováním. Více o aktuálních krocích k dubnu 2026.

Co se změní, pokud odpovědná ministerstva (zejména MPSV, MŠMT a MZd) budou realizovat opatření vyplývající z tohoto dokumentu?

  • Pečující rodiny už nebudou na všechno sami. Od prvního záchytu se jich ujme odpovědná osoba, která jim pomůže s koordinací další podpory (zajištění odborníků pro diagnostiku, terapií včasné intervence, rané péče). Vysvětlí rodině, jaké další kroky je třeba udělat. Provází ji během náročných životních přechodů a krizí, koordinuje zdravotní, sociální a vzdělávací služby. Pomáhá rodině se zajištěním vhodných sociálních služeb, dostupné zdravotní péče a vhodného vzdělávání. Rodiny by se tak už neměly ocitnout v izolaci bez jakékoliv podpory.
  • Sociální služby pro lidi s autismem, intelektovým znevýhodněním a náročným chováním nebudou vzácným luxusem. Stát bude vést kraje tak, aby kontinuálně mapovaly potřeby rodin na svém území. Na základě zjištěných potřeb budou investovat do rozvoje vhodných komunitních sociálních služeb. Část prostředků na rozvoj služeb bude čerpána z evropských fondů.
  • Rodiče budou mít jistotu, že se jejich dětem v sociální službe, ve zdravotnickém zařízení nebo ve škole dostane empatického a respektujícího zacházení. Sociální pracovníci, speciální pedagozi a další odborníci se budou systematicky vzdělávat v práci s lidmi s chováním náročným na péči. Budou se soustředit na člověka a na jeho potřeby. Přizpůsobí mu prostředí tak, aby se cítil bezpečně a aby eliminovali spouštěče náročného chování. Zároveň budou chápat náročné chování jako způsob komunikace a budou se snažit pochopit, co jim takový člověk sděluje. V případě krize se budou moct obrátit na odborníka, který jim pomůže složitou situaci řešit.
  • Lidé s náročným chováním nebudou ve zdravotních zařízeních traumatizováni. Péče se přizpůsobí jejich potřebám. Lékaři budou bonifikováni za péči o takové pacienty tak, aby si na ně mohli vyhradit dostatek potřebného času a předešlo se tak rozvoji náročného chování. Personál v psychiatrických nemocnicích bude chápat specifika těchto pacientů, a bude s nimi podle toho zacházet. Akční plán pak obsahuje opatření, která by v případě jejich realizace měla preventovat časté hospitalizace v psychiatrických nemocnicích kvůli rozvoji náročného chování.
  • Školy nebudou vylučovat své žáky kvůli náročnému chování do domácího vzdělávání. Nebudou je ani jinak omezovat na výuce. Stát bude podporovat kraje v rozvoji kapacit speciálního vzdělávání. Speciální pedagogové budou vzdělávání v práci s dětmi s náročným chováním. Inspektoři České školní inspekce budou schopni v případě pochybení školy dát jejímu vedení vhodná doporučení, jak situaci řešit – například oslovit vhodného odborníka nebo zajistit svým speciálním pedagogům vhodné vzdělávání.
  • Během realizace strategických dokumentů, jako je i tento, hrozí, že velká část dobrých změn zůstane jen na papíře. Toho se chceme vyvarovat. Jednou za čtvrt roku se schází pracovní skupina složená ze zástupců odpovědných rezortů, odborníků, zástupců neziskového sektoru, představitelů Kanceláře ombudsmana a dalších aktérů. Předsedou skupiny je předseda Dětí úplňku Petr Třešňák. V rámci práce členů skupiny se snažíme o to, aby všechny změny, které mají potenciál pomoct lidem s autismem, intelektovým znevýhodněním a náročným chováním a jejich rodinám, byly realizovány. O novinkách a průběhu realizace vás budeme pravidelně informovat v aktualitách.