Děti úplňku společně s Aliancí pro individualizovanou podporu provedli druhou vlnu šetření Dopady pandemie covid-19 na osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním a jejich pečující v ČR. Co tato šetření ukázala?

Srovnávací šetření dopadu covid-19 a návazných vládních opatření na lidi se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním a jejich pečující ukazuje na zásadní trhliny sociálního a zdravotního systému. S šetřením Aliance pro individualizovanou podporu (AIP), sdružující přes 40 organizací, zároveň apeluje na vládu, ministerstva a státní správu, aby zajistili systémová opatření a metodiku poskytování služeb v nouzovém režimu. V dopise zaslaném úřadům uvádí, že se již nesmí opakovat, aby sociální služby stát plošně omezil či uzavřel. Přináší doporučení pro plánování služeb zejména na sociálně zdravotním pomezí a pro případnou další vlnu pandemie.

Šetření navazuje na předchozí zprávu AIP, kterou představila v dubnu. Závěry jsou podobně znepokojující: V první vlně uvádělo 90 % respondentů zhoršenou dostupnost péče, v poslední fázi karantény to bylo stále ještě 83 %. S respektem k vládním opatřením, která měla zabezpečit zdraví občanů, řada z nich zasáhla nejméně čtyřikrát více osob, než samotné onemocnění covid-19. Jen v případě lidí se zdravotním postižením totiž tato opatření způsobila zásadní komplikace více než 40 000 osobám.

“Není možné měnit jedno riziko za druhé, zvlášť, pokud mluvíme o té nejzranitelnější skupině lidí, kteří se, kvůli zdravotnímu postižení nebo dlouhodobému onemocnění, bez profesionální péče neobejdou. Navíc došlo současně k výpadkům životně důležitých sociálních služeb, příjmů i dlouhodobé zdravotní péče. Tato kombinace důsledky zásadně prohlubuje, protože znemožňuje najít náhradní řešení. V řadě domácností se krize rozvinula natolik, že evidujeme mimořádně závažné dopady na zdraví a životní vitalitu, a to nejen u lidí se zdravotním postižením nebo dlouhodobým onemocněním, ale i jejich rodinných pečujících,“  uvádí Agáta Jankovská, ředitelka Aliance pro individualizovanou podporu.

Od března do května probíhalo opakované šetření, ze kterého vyplývá, že:

• Opatření spojená s pandemií covid-19 negativně zasáhla až čtyřikrát víc lidí, než je evidovaných případů onemocnění covid-19 na území ČR, včetně nejlehčích případů.
• Nejméně 40 000 lidem se zdravotním postižením a chronickým onemocněním opatření velice podstatně ztížila podmínky a mnohdy zhoršila jejich zdravotní a duševní stav. Stejně tak jejich rodinným příslušníkům, kteří o ně v době pandemie pečovali, zásadně zkomplikovala životní situaci.
• Čím delší dobu opatření trvají a čím delší jsou výpadky všech typů péče, tím horší jsou dopady: zhoršení zdravotního stavu, duševní pohody, finanční situace. Ukázalo se, že stát nemá krizový plán pro tuto ohroženou skupinu.
• Jednoznačně se ukazuje, že potřeba a význam sociálních služeb v době karantény roste, že stojí v první linii. Lidé se zdravotním postižením a chronickým onemocněním je ke svému životu nezbytně potřebují. Sociální služby jim mnohdy zajišťují základní životní potřeby: jídlo, pití, hygienu. Pomáhají jim důstojně žít každý jeden den.

AIP oslovuje předsedu vlády, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, kraje a obce s tímto apelem:

• U skupiny osob se zdravotním postižením, dlouhodobým onemocněním a jejich pečujících, ale nejen u ní, je nutné neprodleně redefinovat oblast ochrany zdraví a života ve zdravotních a sociálních službách. Za ohrožení zdraví a života nelze považovat pouze zjevná a bezprostřední rizika, která mohou vést k bezprostřednímu ohrožení zdraví nebo ke smrti, ale také rizika, která mohou – pokud zůstávají nepodchycena – rovněž vést k závažným ohrožením života, jeho kvality, zdraví a nebo také ke smrti. 
• Je nutné sociální služby vnímat jako služby první linie. V nouzovém stavu jsou stejně důležité jako služby zdravotní. Klíčovým úkolem je zabezpečit fungování sociálních služeb jako základního standardu při mírnění dopadů pandemie nebo při jiných krizových či nouzových stavech.
• V žádném z režimů nesmí být žádné služby vyřazeny z činnosti. Naopak musí mít zajištěny komplexní metodické postupy a zázemí pro poskytování služeb v nouzovém režimu – to vše co nejdříve, nejpozději do případné druhé vlny pandemie.

“Tím, že dítě, které je mentálně i zdravotně postižené, je nepřetržitě se mnou doma a nemáme možnost školy ani jiné odlehčovací služby či alespoň chvilkového hlídání, došlo nejen k psychickému zhoršení dítěte. Také to má samozřejmě psychický i fyzický dopad na mě jako pečující. O dceru pečuji sama, k tomu mám ještě sedmiletého syna. Je nesmírně těžké, aby jedna osoba zvládala tuto situaci,“ uvedla v šetření jedna z respondentek.

První šetření z dubna ukázalo, že osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním se potýkají s výpadky zdravotní i sociální péče. Mnohdy žili v bolesti, bojovali s výrazným zhoršením zdravotního i duševního stavu, byli více závislí na svém okolí a neměli dost prostředků na potraviny, léky či zdravotní pomůcky.

Závěrečnou zprávu z 1. a 2. vlny šetření a návrhy opatření si můžete stáhnout v dokumentu pdf .

Aliance pro individualizovanou podporu sdružuje na 40 převážně rodičovských, pacientských a zastřešujících organizací a spolků, které hájí zájmy osob se zdravotním postižením či chronickým onemocněním a vyššími nároky na podporu a péči. Aliance vznikla v roce 2020 a reprezentují ji její zakladatelé a členové správní rady: Petr Třešňák, Naděje pro děti úplňku, z.s., Erik Čipera, Asistence o.p.s., Klára Laurenčíková, Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, z.s., Jitka Reineltová, PARENT PROJECT, z.s., David Lukeš, Centrum Paraple, o.p.s. a Lenka Hečková, DownSyndromCZ – Společnost rodičů a přátel dětí s Downovým syndromem, z. s., a dále Martin Šimáček z pozice experta na sociální oblast a Agáta Jankovská jako výkonná ředitelka Aliance pro individualizovanou podporu. Více na individualizovanapodpora.cz

Alianci pro individualizovanou podporu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska. 

Za podporu děkujeme také společnosti Adastra.

Kontakt pro média: Jenda Žáček, +420 777 800 254, jenda@zacci.cz