Kvalita a dostupnost sociálních služeb pro osoby s poruchou autistického spektra vyžadující vysokou míru podpory (PAS+) jsou v ČR na kriticky nízké úrovni. To vyplývá z rozsáhlé analýzy, kterou představil spolek Naděje pro děti úplňku. Podle zprávy je péče o takové klienty fyzicky i psychicky náročná, pomoc ze strany státu chronicky nedostačující. V porovnání se systémy sociálních služeb s dalšími evropskými zeměmi je Česko výrazně pozadu. Děti úplňku proto v následujících týdnech představí vlastní návrh řešení situace.

Podle odhadů odborníků žije v ČR přes 4 000 osob s PAS, které vyžadují specifickou péči. Jen malému zlomku jsou však dostupné služby, které by potřebovaly. Většina rodin zůstává při starosti o svého rodinného příslušníka sama, což způsobuje izolaci a fyzické i psychické vyčerpání, které je přenášeno i na dítě.

“Pochopili jsme, že potřebujeme lépe zmapovat bariéry stojící v cestě poskytování služeb. Srovnání se zahraničím nás v úvahách o nutných reformách mohou posunout dál. Informace z analýzy chceme šířit, sdílet a také využít jako základ naší vize změny, která přinese lidem s PAS+ a jejich rodinám kvalitnější a důstojnější život. Vizi představíme v následujících dnech,” říká Petr Třešňák, předseda spolku Naděje pro děti úplňku.

Hlavním důvodem pro kritický stav služeb v Česku je především nedostatek financí. Kvůli němu je problematické sehnat a udržet kvalitní pečující personál, který je pro klienta s PAS+ zapotřebí ve zvýšeném počtu. Další potíží je absence základních statistik o počtu klientů, síť dostupných služeb tak často neodpovídá reálným potřebám osob v jednotlivých krajích. V ČR zároveň chybí zakotvení problematiky v legislativě i specializovaná diagnostická zařízení s dostatečně informovanými lékaři. Slabá je též role obcí v oblasti sociální práce.

V ostatních evropských zemích postupně adaptují pro oblast autismu specifické strategie či legislativu. Ty mají či dotvářejí např. v Anglii, Dánsku, Irsku, Belgii či Španělsku. Ve většině zemí přenáší odpovědnost za poskytování služeb dle potřeb občanů na regionální a místní samosprávy. Služby jsou dominantně financovány z veřejných rozpočtů, obvykle kombinací od státu po municipality; služby často poskytují neziskové organizace. Země se odklánějí od medicínské diagnózy jako nutné podmínky pro pomoc v sociálních službách, současně je modernizují, preferují podporu rodiny a pečovatele ke kompetentní péči v domácnosti.

Spolek Naděje pro Děti úplňku vznikl v roce 2017 jako iniciativa manželů Třešňákových po odvysílání stejnojmenného dokumentu o autismu v České televizi. Posláním spolku je snaha změnit systém fungování sociálních služeb v Česku, k čemuž se v petici Dětí úplňku doposud přihlásilo na 20 tisíc lidí.