Leona, Monika a Michal – Nikdy se nesetkali, ale spojuje je jedna věc: založili narozeninovou dárcovskou výzvu, oslovili kamarády a podpořili Děti úplňku. Děkujeme.
Díky našim dárcům můžeme měnit systém a přístup k rodinám s autismem, zavádět do praxe novinky v oblasti podpory a péče. Jednou z forem podpory je také dárcovská výzva. Přidejte se i vy
👉 Dárcovskou výzvu si založíte jednoduše a bezpečně přes portál Darujme.
Seznamte se s Monikou, Leonou a Michalem, kteří takovou výzvu založili.
👉 Krátké video s Michalem Klausem. Děkujeme.
🌼 Rozhovor s Monikou Zedníčkovou, maminkou tří dětí, jedním z nich je Julinka s autismem. Děkujeme.
- Působí na vás úplněk?
Čím jsem starší, tím víc vnímám ty světlé, jasné noci okolo úplňku. Občas se v noci vzbudím a cítím, že je kolem úplně jiná energie, že je noc “živá”.
- Jaká byla vaše motivace k uspořádání narozeninové výzvy pro Děti úplňku?
Fakt, že jsem se narodila před čtyřiceti lety, mi nepřipadal zajímavý, chtěla jsem proto pozornost rodiny a přátel obrátit vhodnějším směrem. Podpořit dobrou věc, zlepšit povědomí o Dětech úplňku, vyjádřit vděčnost těm, kteří se o rodiny s dětmi s autismem starají.
- Vaše největší výzva v životě?
Děti. Všechny tři, nejen autistická Julie. Chci jim vytvořit bezpečné a láskyplné hnízdo, být dobrým vzorem, vybalancovat zodpovědnost, strach a nutnost nechat je jít “do světa”.
- Jak odpočíváte a nabíráte nové síly?
Ráda čtu a sleduji filmy.
- Co vás v poslední době zahřálo u srdce?
Úsměv, vlídné slovo, nezištná pomoc potřebným – kdykoli a kdekoli to zahlédnu, je mi hezky.
- Kdyby jste se na den stala non-verbální, jak by jste komunikovala?
Jednoduchým znakováním a dotykem. Mluvená řeč mi obecně přijde přeceňovaná.
- Kdybyste pro lidi s autismem a jejich rodiny mohla změnit jednu věc, která by to byla?
Aby na ně lidé nahlíželi jako na jedinečné a nesnažili se o “nápravu”.
- Existuje naopak něco, čím by se ostatní mohli od lidí s autismem inspirovat?
Obdivuji jejich přímost. Když vás mají rádi, obejmou vás, když jsou naštvaní, křičí. Je jedno, kdo je vidí, co si o tom ostatní myslí; žádné hry, žádné předstírání.
- Co by jste popřála lidem s autismem a jejich rodinám do budoucna?
Otevřené hlavy a statečná srdce lidí, kteří rozhodují o podmínkách jejich životů.
🍀 Rozhovor s Leonou Pleskou. Děkujeme.
- Působí na vás úplněk?
V dětství jsem bývala trochu náměsíčná, teď už se nanejvýš posadím na posteli a pronesu nějaké moudro.
- Proč jste se rozhodla uspořádat narozeninovou výzvy pro Děti úplňku?
Ty důvody byly dva. Předpokládala jsem, že kolegové a kamarádi mi určitě budou chtít vymyslet nějaký drahý dárek – ale já už jsem přece dospělá a všechno, co potřebuji, už mám. Nebo můžu mít. Nebo stejně mít nemůžu. Takže když mají vynakládat nějaké peníze, ať to má nějaký smysl.
A ten druhý – dokument, který o Dětech úplňku běžel v televizi, mě nesmírně zasáhl. Právě proto, že mám spoustu koníčků a potřebuji pro sebe hodně životního prostoru, jsem dlouho přemýšlela, jestli bych tuhle výzvu zvládla, vzdát se vlastně všeho a nemít žádnou možnost úniku.
- Jak taková “dárcovská oslava” probíhá?
Zahráli jsme si kuželky, poseděli, pojedli, popili – a většina účastníků přispěla ve výzvě, navíc si to pak ještě mohli odečíst z daní, což potěšilo všechny skrblíky. Mnozí kamarádi mi pak řekli, že to byl dobrý nápad a sami si to naplánují také tak.
- Jak odpočíváte a nabíráte nové síly?
Mám spoustu koníčků, fotím, chodím do přírody, s přáteli posedím nebo zajdu na výlet, čtu, poslouchám hudbu a audioknihy, dívám se na filmy, jezdím na koloběžce, šiju, pletu, háčkuju, vedu kroužek šití pro malé holčičky.
- Co vás v poslední době zahřálo u srdce?
Kamarádka se konečně stane babičkou, oba moji rodiče jsou naočkovaní proti koronaviru, podařilo se mi ušít pár báječných triček, venku začalo konečně svítit sluníčko, a vypadá to, že opatření dovolí, abychom si s kamarádkami vyrazily na víkendový výlet!
- Kdybyste pro lidi s autismem a jejich rodiny mohla změnit jednu věc, která by to byla?
Chtěla bych, aby jim lidé více naslouchali. Stát i úplně obyčejní lidé – a každý může něco změnit. Nejhorší je, když se lidé snaží konat dobro, ale neposlouchají, co ten druhý vlastně potřebuje.
- Co byste popřála lidem s autismem a jejich rodinám do budoucna?
Aby se jim dobře žilo. Aby jim stát zajistil takový rozsah služeb, jaké potřebují, aby se mohli nadechnout a užít si krásný den.
Podpořte nás i vy:
- založte dárcovskou výzvu (nejen narozeninovou 🙂 – tudy na Darujme.cz
- podpořte nás finančním darem jako jednotlivec nebo jako firma
Děkujeme!